V letošní sezoně jste měl střeleckou formu, dal jste sedmadvacet branek. Jste s touto bilancí spokojený?

Před sezonou jsem si dal cíl patnáct branek, to jsem splnil, takže můžu říct, že jsem velice spokojený. Nicméně před začátkem jarní části sezony jsem pomýšlel, že ta třicítka by byla hezká, ale bohužel to neklaplo.

V krajské I.A třídě skupině B vás proháněli českobrodský Šťastný a pěčický Kiceluk. Nakonec oba pět gólů zaostali. Sledoval jste tento souboj na dálku?

S Davidem Šťastným jsme kamarádi, hráli jsme spolu za Nymburk, bavili jsme se o tom a hecovali se. Kiceluka neznám, ale celou sezonu se držel hned za mnou, takže to je určitě dobrý fotbalista.

Také díky vašim trefám Bohemia postoupila do krajského přeboru, čímž splnila svůj cíl. Jak byste sezonu zhodnotil?

Začátek podzimu byl těžký, nebyli jsme ještě pořádně sehraní, prohráli jsme několik důležitých zápasů, a proto jsme skončili na třetím místě se ztrátou devíti bodů na vedoucí Vyšehořovice. Jaro, to už byla jiná písnička, i když jsme měli obrovskou marodku, tak kluci každý zápas odjezdili na sto procent a výsledkem bylo dvanáct výher, dvě remízy a jedna smolná prohra v Klech.

Také vám asi pomohlo to, že vyšehořovičtí hráči dostali vysoké tresty a tím oslabili svůj tým. Souhlasíte?

Nemůžu říct, že nám to nepomohlo. Věřím ale, že i kdyby se to nestalo, tak oni měli na konci sezony těžký los a nakonec bychom je přeskočili.

Jak bylo psychicky náročné bojovat každý zápas o tři body? Bylo to na hráčích vidět?

Musím říct, že pro mě byli těžší zápasy s týmy ze dna tabulky, než s těmi, co nás stíhaly. Každý tým, o kterém se ví, že chce hrát nahoře, je pod tlakem, jde jen o to, jak se s tím hráči vypořádají. U nás většina tlaku zůstávala u trenéra, za což mu patří velké díky.

O vašem postupu se rozhodlo kolo před koncem. Byla to velká úleva?

Byla to obrovská úleva! Po roce tvrdé práce na trénincích se to všechno vrátilo. Abych řekl pravdu, v koutku duše jsem chtěl, aby se to rozhodlo až poslední kolo. Přece jenom by ta oslava byla ještě ve větší euforii.

Jak jste si užili oslavy? Byly hodně bouřlivé?

Oslava byla parádní! Jezdilo se ve vláčku po krásném lázeňském městě, hrála nám kapela, večer ohňostroj a samozřejmě večerní překvapení. Je docela možné, že někteří borci slaví ještě dneska.

Na konci sezony jste se zranil a do posledních dvou utkání nezasáhl. Jak to tedy s vaším kolenem vypadá?

Bohužel přišlo zranění, po kterém jsem musel absolvovat artroskopii kolene. Naštěstí se ukázalo, že to není nic vážného a na start letní přípravy snad budu připraven.

V zimní přestávce se mluvilo o tom, že jste dostal těsně před startem jarní části sezony nabídku z Čáslavi? Je to pravda? Proč jste zůstal v Poděbradech?

Je to tak. Čáslav mě oslovila přesně týden před startem a dost jsem zvažoval, jestli odejít a nebo zůstat. S rozhodováním mě pomohla rodina a nakonec po jednáních s vedením jak Poděbrad, tak Čáslavi, jsem se rozhodl zůstat a pomoct s postupem. To se nakonec ukázalo jako správná volba, protože v Poděbradech prožívám nejhezčí fotbalové období.

A budete v Bohemii pokračovat i v další sezoně?

Ano, jsem domluven na pokračování. Jsem rád, že o moje služby v Poděbradech je zájem a můžu s klukama pokračovat v krasojízdě o soutěž výše.

Jak budete trávit fotbalové volno? Jak a kde budete odpočívat?

Musím dát kolenu ještě volno, potom už ale začnu jezdit na kole, cvičit a běhat. S rodinou jedeme na začátku června odpočívat do Chorvatska a možná v průběhu přípravy ještě nějaká tuzemská dovolená do karavanu.

Matěj Peterka, 26 let

Bydliště: Pardubice-Staročernsko
Narozen: 18. 12. 1991
Povolání: Profesionální voják
Znamení: Střelec
Další oblíbené sporty: Tenis, fitness, kolo
Oblíbené jídlo: kuřecí řízek, gulášek
Oblíbené pití: Coca-Cola (rum)
Oblíbený film: Dědictví aneb kurva hoši gutentág
Oblíbená hudba: České 80´s a 90´s

Autor: Vladimír Malinovský